Loďka života, aneb co mému tělu prospívá

Je to už docela dávno, kdy jsem mému bratrovi na jeho svatbě říkala, když si zrovna zapaloval cigaretu, že si dělá díry do loďky svého zdraví a možná i života, a to jsem toho o zdravém životní stylu ještě mnoho nevěděla. Ovšem už tenkrát mě napadlo přirovnání člověka k jakési lodi, která pluje po vodě, moři. Všichni jsme jako lodě a kolem nás je spousta vody (moře radostí, ovšem i stresu), ale ne každá loď se potopí, jen ta, ve které se udělaly trhliny, nebo do které jsme vlastním přičiněním udělali díry.

Dneska nechci psát přímo o dírách, jako je kouření, nadmíra alkoholu a jiných návykových látek, které si lidé do svých loděk dělají ať vědomě nebo nevědomě. Chtěla bych se spíše zamyslet nad prasklinami, které ve svých loďkách způsobujeme, trpíme, neopravujeme a voda pomalu natéká…

Jak jsem já odhalila trhlinky v trupu mé lodi? Dávno jsem zapomněla, co jsem mému bratru o dírách v loďce říkala. Byla jsem maminkou čtyř dětí a jednou jsem tak stála jsem před zrcadlem a téměř jsem se nechtěla vidět. Menší nadváha, únava a nejrůznější změny nálad. Věděla jsem, že musím se sebou začít něco dělat, ale měla jsem pocit, že už mi na opravu trhlinek nezbývají síly.

Možná to občas také zažíváte – určité změny nálad, jste přecitlivělí, podráždění a máte neodolatelnou chuť na sladké nebo čokoládu. A pak jsou zase dny, kdy jste radostní a máte energii na rozdávání. Poměrně dlouho mi trvalo, než jsem přišla na to, že toto vše není až tak spojené s psychikou a dejme tomu přepracováním a únavou, jako spíše se stravou a celkovým životním stylem.

A to byly právě ty dvě hlavní věci, které jsem na počátku změnila, ale pak se s přicházející energií samozřejmě začaly nabalovat další změny. K první změně mě přivedla kamarádka a koučka Adélka, která mě naučila, jak správně běhat. Běháním jsem získala vlastní výrobu serotoninů a začala cítit dokonalé naplnění energií a hlavně se mi také začala zvyšovat sebeúcta s každým dalším kilometrem. Běhání mi pomáhá pročistit si hlavu, utřídit myšlenky a zlepšuje se mi zdraví a také kondice.

Najednou se mi ani změna jídelníčku nezdála tak složitá. Začala jsem jíst spíše kvůli dostatku energie, tzn. více rostlinných bílkovin a ne už kvůli uspokojení emocí – hodně sladkostí. Jím nyní mnohem méně, ale kvalitněji a zmizel hlad i chutě. Nemám nadváhu, cítím se opravdu mnohem lépe a usmívám se na svět. Stres (voda kolem loďky) rozhodně nezmizel, žijeme v náročné době, ale díky vyspravené loďce mu čelím mnohem lépe, a to přeji i vám.

Jako mě bylo hozeno kolo záchrany v pravý čas, tak já nabízím pomocnou ruku tomu, kdo o ni stojí.

Komentáře