Jen odvážným štěstí přeje

Kola

Jsem už ve věku, kdy by většina lidí předpokládala pohodový život se zahrádkou, vnoučátky a kamarádkami u kávičky v cukrárně. Ovšem kdo mě zná, tak ví, že se tohle ke mně moc nehodí. Avšak letos jsem překvapila i ty, co mě znají poměrně dobře, a musím přiznat, že dokonce i kolegyně v práci i moje vlastní děti.

Na facebooku jsem si jednoho dne přečetla výzvu jakéhosi přítele mého přítele, že hledá dva lidi na cyklistický výlet z rakouského města Orth an der Donau do německého Pasova podél Dunaje. Krásnou trasu jsme měli urazit za sedm dní – asi 480 km. Bylo to velmi zvláštní, nemám kolo a ani žádnou zkušenost s nějakým velkým ježděním, ale toto mě prostě silně oslovilo. Napsala jsem do komentáře, že je to velmi lákavé, ovšem má to malý háček, nejezdím žádné švihy a dokonce ani nemám kolo. Jeden z organizátorů mi hned vzápětí odepsal, že to nevadí, že to bude docela pohodový výlet a kolo mi klidně půjčí. Ve cvičení jsem to řekla mojí kamarádce, která bez váhání rozhodla: Jedeme! Mimochodem, taky neměla kolo, ale na rozdíl ode mne, měla alespoň v plánu si ho koupit.

Určitě vám to v tuto chvíli přijde zvláštní, že se někdo rozhodne jet na dovolenou s někým, koho vůbec nezná, a možná vás také napadne, že jsme nějaké zoufalky, které hledají buďto seznámení nebo dobrodružství. Ani jedno, ani druhé! Obě se už delší dobu pohybujeme mezi sportovci a lidmi podobně naladěnými, a tak určitý druh důvěry jsme si osvojily. Jely jsme se do Hodonína na organizátory a zbylou posádku podívat a bylo rozhodnuto definitivně.

Prvního června jsme ve čtyři ráno vyrazily z Frenštátu do Hodonína, kde jsme všichni dohromady nabalili doprovodné vozidlo a přívěs s koly a vyrazili do startu našeho výletu – do města Orth an der Donau. Jelo nás celkem devět – osm cyklistů a jeden řidič doprovodného vozidla, které převáželo naše věci z kempu do kempu.

Během osmi dnů jsme projížděli kolem majestátní řeky Dunaj a mohli vidět celou řadu velmi pěkných míst, která vždy stála za krátké zastavení. Za všechny jmenuji nádherný klášter v Klosterneuburgu, rodné město malíře Egona Schieleho v Tullnu, rozmanitý Krems, honosný klášter v Melku, muzeum cyklistiky v Ybbsu, romantický Grein, koncentrační tábor v Mauthausenu, historický i moderní Linec, muzeum rybářství v Aschachu a na závěr impozantní Pasov.

Zde je malé video z celé cykloturistické akce.

Nepíšu tento článeček proto, abych se jakkoliv chlubila, tato místa nejsou Kapverdy ani Mallorca, ale i přesto tato dovolená předčila všechna má očekávání, i když to asi není úplně přesné vyjádření. Já jsem vlastně ani neměla žádná očekávání, protože jsem vůbec netušila, do čeho s kamarádkou Zdeničkou jdeme! Chtělo to velký kus odvahy a možná to byla až drzost přihlásit se na výlet, kde se jede denně 70-80 km, když jste před tím skoro neseděli na kole. Ovšem musím a chci vám napsat, že naše odvaha a drzost se nám opravdu vyplatily. Pavel Šebesta (cyklotury.cz) měl dovolenou naprosto perfektně připravenou, všechno promyšleno, zařízeno, naplánováno a my jsme jen sedli na kola a jeli. Dokonalý odpočinek hlavě – žádné starosti a žádný stres. Připadala jsem si jako dítě na školním výletě, svobodně, ale bezstarostně a jen jsem se kochala. Každému bych takový výlet doporučila.

Jak jsme to zvládly? Myslím si, že opravdu dobře. Nohy máme z běhání a výstupů na Velký Javorník trénované, takže vůbec  nebolely, jen pozadí nás bolelo ještě pár dní po dovolené :-).

Kola

Komentáře