I před šedesátkou se dá výrazně upravit váha a to bez hladu, posilovny a doktorů – osobní zkušenost

Moc ráda pomáhám lidem a s velkou radostí se věnuji svým klientkám. Jak jsem zde již jednou napsala, tak většina z nich se stává postupem času mými přítelkyněmi. Někdy je to trošku naopak, že mé kamarádky se stávají mými klientkami. Tentokrát je to ještě úplně jinak… Tuto osobní zkušenost jsem obdržela od kamarádky Martiny, která mou práci pouze pozorovala a pak se rozhodla něco ve svém životě změnit. Dovolila mi její příběh zveřejnit, protože věří, že může někoho oslovit, nebo dokonce někomu pomoci.

I před šedesátkou se dá výrazně upravit váha a to bez hladu, posilovny a doktorů.

V minulých letech jsem už na kila navíc z mnoha důvodů rezignovala. Omlouvala jsem to sama sobě různými důvody –  bolestmi kloubů, nepohodou v práci, věkem … V lednu tohoto roku mi kamarádka doporučila kvůli mým kloubům knihu amerického kardiologa Williama Davise: Život bez pšenice. Už při čtení jsem cítila AHA efekt jako hrom. Ve stejné době jsem si začala užívat blahodárný klid a pohodu v nové práci. Obojí nastartovalo chuť věnovat se více sama sobě a nové informace vyzkoušet.

Během pěti měsíců ze mě doslova odpadalo 14 kilo. A já se ještě pořád se divím, jak bezproblémově. Bez hladu, bez úmorných posiloven a počítání kalorií. S parádními výsledky lékařských vyšetření. Nyní již dva měsíce zůstává váha, kterou u sebe považuji za ideální, naprosto stabilní. Nadále jím normální porce jídla, současný stravovací systém je pro mě pohodový a po všech stránkách osvěžující. Pokud vás zajímá víc informací, co u mě funguje, nabízím je tady prostřednictvím Hančina blogu.

Nejdříve se vrátím ke knihám doktora Davise. Nejen v té, kterou jsem četla jako první v lednu ale i v dalších, které napsal, podrobně vysvětluje proč své pacienty důrazně varuje před pšenicí a všemi jejími formami. Například, že vědci před 50 lety začali z důvodu vyřešení hladu ve světě i zvýšení zisku z prodeje, tuto obilninu upravovat. Šlechtěním křížením a genetickými zásahy dosáhli těžkých klasů a nízkých stébel, která se nelámou. Zrna jsou odolná nejen proti povětrnostním vlivům, ale i pesticidům, dusičnanům a dalším látkám, které pěstitelé používají. S těmito zásahy se ovšem změnila i skladba zrna natolik, že s původní pšenicí, která byla používaná ještě před padesáti lety, má málo společného. Doktor Davis zdůrazňuje, že zkoušky skladby současné pšenice opakovaně vykazují nové lepkové proteiny a změněnou skladbu hormonů a sacharidů. Varuje před zhoršenou stravitelností a před mimořádně vysokým glykemickým koeficientem pšenice, který rozkolísává hladinu cukru v krvi stejně jako jednoduché cukry. Všichni známe mechanismus poklesu cukru v krví, který způsobuje únavu a záchvaty žravosti. Pojem pšeničné břicho jsem předtím nikdy neslyšela, doktor Davis ho používá v knihách často. Ve své lékařské praxi si totiž mnohokrát ověřil efekt vynechání pšenice ze stravy. Bílé mouky obzvláště. Pozoroval u svých pacientů zlepšení zdravotního stavu a rychlého snížení váhy. První změny viděl vždy v obvodu břicha.

Zkrátka – uvěřila jsem jeho působivému vysvětlení a wow. Moje pšeničné břicho se začalo ztrácet, aniž bych udělala cokoliv jinak než dříve. Teprve po vynechání pšenice jsem začala být čím dál svěžejší, bolesti kloubů se zmenšovaly, takže mě pozvolné hubnutí bez úsilí začalo bavit.  Po prvních týdnech bez pšenice jsem měla poprvé po mnoha letech dostatek síly k dalším změnám. Vrátila jsem se na webovky a na blog Hanky Smělé, zopakovala si její rady, které jsem znala už dříve a začala je realizovat i u sebe. Přidala jsem více pohybu, vyřešila dlouholetý nedostatek vody v těle a přestala jíst mrtvé kalorie bez prvků a vitamínů.

Takže jásám. Pro hubnutí jsem nepotřebovala ani zázračné pilulky ani diety filmových hvězd. Stačilo mi docela malé úsilí a soustředění sama na sebe. Jídlo si vychutnávám.

  1. Vynechala jsem úplně pšenici a používám všechny ostatní obiloviny bez omezení. Včetně ovsa, který má v zrnu taky lepek, ale jiný typ. Chléb používám žitný. Zamilovala jsem si kaše. Slané s bylinkami nebo osmaženými semínky, sladké klidně s máslem nebo kysanou smetanou.
  2. Kvalitním tukům se absolutně nebráním, asi i proto u mě nehrozí zpomalování metabolismu kvůli pocitu hladu.
  3. Dopřávám si kvalitní bílkoviny pro výživu svalů, takže úbytek váhy šel z tuků a ne ze svalové hmoty. Kombinovat je se zeleninou nebo s kvalitními tuky je opravdu jednoduché a vzniká spousta dobrých receptů. V restauracích se dnes už nikdo nepodiví, že neobjednáte přílohy, ale třeba salát navíc. Dnes už mám dost energie k přemýšlení, jak využívat dělenou stravu alespoň v základech. Její přísné extrémy dodržovat nepotřebuji, není třeba, aby mě porušení přísných pravidel stresovalo. Jídlo má být radost a pohoda.
  4. Konečně se nemusím nutit do pití. Na čistou vodu nebo vodu s citrónem mám vysloveně chuť. Moje tělo žádá vodu vlažnou nebo dokonce teplou, proto byla hlavně v zimě termoska stále poblíž. Respektuji fakt, že většina lidí kolem pije vodu studenou.
  5. Posilovny a tělocvičny nejsou pro mě, minuly mě a nepřipadám si pro to méněcenná. Raději více chodím a cvičím při hudbě a vida – i takhle to u mě funguje dostatečně. Bez pohybu bych měla pocit, že moje buňky pospávají a neberou si z jídla to, co jim nabízím.
  6. Snažím se omezit jídla, která překyselují, ale s rodinou si klidně vychutnám grilování, zmrzlinu i čokoládu. Jen pšeničné zákusky mě už nelákají.
  7. Poslední a stejně důležitý pozitivní vliv má na mě fakt, že mám pěkné životní období. Nepotřebuji se zklidňovat neustálým jídlem, jím pravidelně dostatečné porce a mezi nimi mě jídlo ani neláká. I tohle téma patří k těm, která dietologové probírají s klienty. Vyřešit psychickou pohodu ale bývá mnohem složitější než si přečíst knížku o dělené stravě, Ph nebo o pitném režimu.

Přeji vám všem hlavně podobně pěkná životní období, v těch se totiž začíná hubnout nejlépe. A pak vám přeji způsob jídla a životní styl, který právě vám bude pomáhat cítit se dobře. Možná se vůbec nebude podobat tomu mému, ale možná vám toto zamyšlení v něčem trochu pomůže.

Martina z Frenštátu pod Radhoštěm

 

 

 

 

 

Komentáře